Po pět set let byl Monkey King uvězněn pod horou, kam jej poslali starověcí bohové, aby ukončili jeho mladistvý vzdor. Odkrytý obličej mu zde obrůstal mechem, z uší čněly trsy trávy a zrak lemovalo divoké kvítí vyrašivší z půdy okolo. A navzdory tomu, že ho měla většina za mrtvého po nezdařené válce proti nebesům, legendy o něm nezemřely.

Samotný opičí král čekal. A čekal, dokud mu bohové neučinili nabídku. Zpočátku sice váhal, ale jakmile se dostali k odměně, přijal: jeho úkolem bylo doprovodit mladého akolytu na utajené pouti, ochránit jej před démony a společně s mocnou relikvií jej dostat živého domů. Podaří-li se mu to a uposlechne všechny akolytovy příkazy, získá svobodu.

Sun Wukong, jako vyměněný, se ctí splnil zadaný úkol a odčinil tak své hříchy – akolyta se s relikvií v ruce a spoustou poznatků v hlavě vrátil do svého chrámu a Monkey King byl poprvé zadobře s bohy, kteří na něj urgovali, aby se vzdal své touhy po dobrodružství a slávě. Jenže když se někdo pro uličnictví narodí, těžko se mu odvyká. A provokování bohů se jen tak neomrzí…