Dávno tomu, kdy nedotčenou temnotu protínalo zářivé světlo prvního slunce, jediného bodu inteligentního světla, kterému bylo přisouzeno rozšířit teplo v prázdnotě. Po předlouhé věky toto slunce shromažďovalo svoji energii, až se z něj jednou stala kataklyzmatická supernova, jejíž výbuch dal vzniknout dalším identickým sluncím, která se rozeběhla tehdy ještě neosvětleným vesmírem a usadila se v souhvězdích. A stejně jako jejich rodič, i tato slunce jednoho dne zakončila svoji pouť výbuchem, z něhož vzešla další slunce, a tento koloběh zrození a znovuzrození se opakoval, dokud všechna nebe vytesaná Titány neměla svůj zářící bod.

Při jednom z výbuchů se však stalo něco zvláštního. Zhmotnila se bytost, kterou smrtelníci nazývají Phoenixem, a která byla stejně jako její předci vhozena do nekonečného kosmu s úkolem najít si své místo. Jenže Phoenixe sžírala touha dozvědět se, co skrývají pohasínající staré hvězdy v temnotě. Věnoval tomu proto svoji pozornost, až zjistil, že jde o zárodek mezihvězdného konfliktu, který by mohl nevratně ovlivnit podobu všech světů a možná i celého vesmíru. Rozhodl se tedy, že na sebe vezme pozemskou podobu, a dychtivě se vydal na cestu za těmi, kteří jej potřebují nejvíce. A kdo ví, možná právě tak naplní svůj osud.