Obyvatelé Pólu, odlehlé vesnice kdesi na severu, neměli ani zdání o válce zuřící v srdci království. Jedinou starostí v jejich životech bylo rybaření a nakrmení rodiny. Nicméně válka se dostala i k nim. Do jejich vesnice přišli vzbouřenci verbovat muže schopné boje. A tak se pokorný kopiník Azwraith rozhodl pomoci při urovnávání míru v celé zemi, a tím pádem i v jeho rodné vesničce. Společně se svými příbuznými byl vyslán jako předvoj posledního útoku na pevnost Maguse Vorna. Ztráty v řadách útočníků byly nezměrné. Jak se probíjeli směrem k pevnosti, potkávali neustále množství obránců, až nakonec zůstal jen samotný Azwraith. Rozzuřený ztrátou svých bratrů postupně překonal všechny mágovy pasti a stráže. A tak se stalo, že obyčejný rybář dorazil až na vrcholek Vornovy věže.

Oba spolu bojovali celou noc, Azwraith se svým kopím a mág se svou holí, a pod nimi stále zuřil chaos. Nakonec Azwraith s ohlušujícím výkřikem svého soka propíchl. Ale mág nezemřel jen tak, vybuchl do miliónů střípků světla, jež s nezměrnou silou pronikly do protivníkova těla. Poté co se prach usadil, si Azwraith uvědomil, že stojí v hloučku jemu podobných. Každý byl oblečený jako on, každý byl ozbrojený jako on a cítil, že každý i myslel na to samé jako on. Jak slyšel přibližující se kroky spojenců, nařídil přízrakům, aby se schovali, a ti začali jeden po druhém mizet. Jak válečníci dorazili do svatyně, uviděli hrdinu, jenž porazil mága. Když se k němu ale přiblížili, zmizel. Rybář stojící před nimi nebyl nic jiného než jen další přízrak.